Popis
Svou variaci na námět parodické opery Johna Gaye napsal Václav Havel na výzvu Činoherního klubu. Jenže když ji v roce 1972 dokončil, bylo jasné, že naděje na uvedení Žebrácké opery v pražském divadle byla příliš iluzorní. Po závanu svobody šedesátých let vstupovala země do časů tuhé normalizace a předložit publiku obraz společnosti fungující na principu naprosté bezzásadovosti, ve kterém symbióza policie a podsvětí vytváří nepřehledný systém polopravd, udavačství a korupce, bylo nemyslitelné nejen v pražském, ale v jakémkoli československém divadle. O tom, jak výmluvně Havlova komedie zrcadlila nastupující poměry, svědčí i panická reakce komunistického režimu na premiéru, kterou zakázanému autorovi uspořádal režisér Andrej Krob se svým amatérským Divadlem na tahu v hospodě v Horních Počernicích v roce 1975. 'Žebrácká opera patří k nejpesimističtějším Havlovým hrám. V režimu, který stojí a padá s tím, že fízluje sám sebe, není totiž místo na katarzi,' napsala v recenzi inscenace Činoherního klubu v roce 1990 kritička Dana Tučková. S tím bohužel člověk na konci hry nemůže než souhlasit. Je úžasné, že k tomuto závěru nás autor dovedl sledováním situací a postav, kterým se musíme smát.
Přehled kapitol
| 1 | První obraz | 00:10:46 | ||
| 2 | Druhý obraz | 00:06:56 | ||
| 3 | Třetí obraz | 00:04:17 | ||
| 4 | Čtvrtý obraz | 00:06:22 | ||
| 5 | Pátý obraz | 00:09:18 | ||
| 6 | Šestý obraz | 00:03:44 | ||
| 7 | Sedmý obraz | 00:07:27 | ||
| 8 | Osmý obraz | 00:08:53 | ||
| 9 | Devátý obraz | 00:03:23 | ||
| 10 | Desátý obraz | 00:01:51 | ||
| 11 | Jedenáctý obraz | 00:05:25 | ||
| 12 | Dvanáctý obraz | 00:09:50 | ||
| 13 | Třináctý obraz | 00:13:54 | ||
| 14 | Čtrnáctý obraz | 00:11:10 |
Detaily
| Autor | Václav Havel |
|---|---|
| Čte | Jiří Dvořák, Klára Sedláčková-Oltová, Taťjana Medvecká, Tereza Dočkalová, Tomáš Töpfer, Viktor Preiss, Jana Preissová, Jaromír Dulava |
| Vydavatel | Radioservis |
| Celková délka | 01:43:16 hod. |
| Vydáno | 2019 |
| Formát | MP3 (143 MiB) |
| Jazyk | Čeština |