Časopis Sedmá generace

Obsah vydání

Zářijové číslo časopisu Sedmá generace 4/2024 přináší hluboký vhled do širokého spektra témat, která rezonují nejen ekologickou, ale i společenskou sférou. Časopis tentokrát čtenáře provádí otázkami chataření, lesního sběru, mladého vinařství i aktuálními změnami v myslivosti. Prostřednictvím rozhovorů a reportáží přináší reflexi na současné environmentální a kulturní fenomény, přičemž nezapomíná ani na budoucnost planety a její ochranu.

Pohoda na českých chatách a chalupách

Žaneta Jansa Gregorová se věnuje fenoménu chataření a chalupaření, který má v české společnosti dlouhou tradici. Zatímco kdysi byly chalupy útočištěm před městským shonem a místem kutilství a odpočinku, dnešní doba s sebou nese i nová témata. Jak se chataření proměnilo pod vlivem moderního života a environmentálních krizí? Přes všechny problémy zůstávají tyto chaty místem pohody a úniku z každodenní reality, místem, kde čas plyne pomaleji a příroda je neustálou připomínkou klidu.

České sběratelské vášně: houby a lesní plody

Kristýna Čermáková rozebírá oblíbenou českou činnost – sběr lesních plodů. Češi loni nasbírali rekordní množství hub, borůvek a dalších lesních pokladů, a zdá se, že vášeň pro lesní sběr nikdy neupadá. Tento fenomén se stává nejen otázkou tradice, ale i přímým napojením na přírodu a udržitelný životní styl. Článek zkoumá, proč je pro Čechy lesní sběr tak důležitý, a co tato činnost vypovídá o jejich vztahu k přírodě.

Houby a klimatická změna

V rámci ankety o tom, jak klimatická změna ovlivňuje růst hub, se redakce zeptala několika houbařů a houbařek na jejich zkušenosti. Vzhledem k oteplování a změnám v lesním ekosystému se mění i houbařské sezóny a druhy hub, které jsou v lesích k nalezení. Anketa přináší různorodé pohledy na to, jak se změny klimatu projevují na našich oblíbených houbařských výletech.

Naděje pro jihomoravské vinice

Kristýna Kousalíková přináší inspirativní příběhy mladých vinařů na jihu Moravy, kteří přistupují k vinařství novými a udržitelnými způsoby. Tito mladí lidé chtějí vinařit jinak – s ohledem na přírodu, biodiverzitu a klimatické podmínky. Jejich snahy přinášejí nejen kvalitní víno, ale i nový směr, který inspiruje další generace vinařů, aby se zaměřili na ekologii a udržitelnost ve své práci.

Myslivost v moderním světě

Rozhovor s Danielem Švrčulou, místopředsedou Českomoravské myslivecké jednoty, se dotýká současné situace myslivosti v České republice. Švrčula tvrdí, že myslivost má své pevné místo i v moderním světě a vyžaduje inovativní přístupy ke správě lesů a zvěře. Rozhovor se věnuje i otázkám biodiverzity a udržitelnosti v rámci myslivosti, čímž otevírá zajímavou diskuzi o tom, jak může být tato tradiční činnost modernizována pro současné výzvy.

Kmenové myšlení a radost z komunity

Ján Markoš ve svém článku rozebírá koncept ,kmenového myšlení‘ a jeho vliv na společnost. Jak se můžeme radovat z příslušnosti ke komunitě, aniž bychom upadli do nebezpečné pasti uzavřenosti a exkluzivity? Tento článek přináší důležité zamyšlení nad tím, jak vyvážit lásku ke svému ,kmenu‘ s otevřeností vůči ostatním.

Indický deník a ekologické zemědělství

Naďa Johanisová nás ve třetím dílu svého ,Indického deníku‘ zavádí do ekozemědělského družstva Dharani. Příběh ukazuje, jak lze i v rozvojových zemích úspěšně rozvíjet ekologické hospodaření a posilovat soběstačnost venkovských komunit. Je to inspirativní pohled na to, jak se moderní ekologické principy prolínají s tradičními zemědělskými postupy.

Kritika vizualizovaného světa

Radovan Plášek se zaměřuje na kritický přístup k obrazům v dnešní době. V silně vizualizovaném světě, kde jsou obrázky všudypřítomné, je třeba umět je číst s odstupem a kritickým myšlením. Plášek přináší čtenářům nástroje, jak se vyhnout povrchnímu vnímání vizuálního obsahu a hledat hlubší souvislosti.

Boj proti greenwashingu

Petra Paříková se zabývá novou unijní směrnicí, která se snaží skoncovat s fenoménem greenwashingu, tedy falešného prezentování produktů a firem jako ekologicky šetrných. Článek přináší podrobnosti o tom, jaké změny směrnice přinese a jakým způsobem se zlepší transparentnost na trhu udržitelných produktů.

Venkovská idyla: realita nebo mýtus?

Kristýna Hájková zkoumá dichotomii venkova a města, která často zjednodušuje realitu. Je venkov skutečně místem klidu a pohody, nebo se za tímto obrazem skrývá i deprivace a izolace? Článek přináší podnětné úvahy o tom, jak různé formy života na venkově a ve městě ovlivňují naše vnímání světa.

Symbiocén: nová éra života na Zemi?

Glenn Albrecht ve svém článku navrhuje, že bychom se měli posunout od epochy antropocénu, tedy věku člověka, k symbiocénu – věku vzájemné spolupráce a symbiózy mezi lidmi a přírodou. Albrechtův text je výzvou k přehodnocení našeho vztahu k životnímu prostředí a k vytvoření nového paradigmatu, ve kterém budeme žít v souladu se světem kolem nás.

Fotograf Sebastião Salgado a krása světa

Ester Dobiášová se věnuje dílu Sebastião Salgada, slavného fotografa, který se proslavil zachycením nezdolné krásy světa. Jeho snímky nejsou jen estetickým zážitkem, ale i důležitým svědectvím o křehkosti a kráse naší planety, kterou je třeba chránit. Salgadova tvorba tak nejenom inspiruje, ale také vyzývá k zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí.

Konec monotónní práce?

Adéla Fischerová přináší zamyšlení nad tím, zda někdy bude čas na volný čas. Jak se můžeme vymanit z monotónní práce a rutiny, která nás zahlcuje? Fischerová navrhuje cesty, jak si vytvořit prostor pro odpočinek a seberealizaci i v hektickém moderním životě.

Zářijové vydání Sedmé generace je plné inspirace, kritických pohledů a důležitých výzev pro naši dobu. Na stránkách tohoto čísla čtenáři najdou vše od ekologických inovací až po kulturní reflexe, ať už je zajímá myslivost, vinařství, nebo globální otázky spojené s klimatem a udržitelností.